Dobrodružství každý zažívá odlišně. Pro někoho rutina může klidně pro druhého být životním zážitkem. Málokdo ví, že právě díky zažívání tohoto pocitu volnosti a poznání lze výrazně ovlivnit osobní růst člověka. Jak vztah mezi dobrodružstvím a rozvojem osobnosti funguje?
Filozofie učení se dobrodružstvím odkrývá mnoho tajemna. Jde prakticky o vědomé použití něčeho, co používáme automaticky odjakživa. Právě v tomto tkví ono kouzlo. Dobrodružství má totiž pro společnost nemalý význam, bez kterého by jen stěží vydržela pohromadě.
Obecná definice civilizace: civilizovaná společnost vyhrazuje pět kvalit pravdy, krásy, dobrodružství, umění a míru.
– Alfred North Whitehead –
Právě v tomto citátu se Alfred Whitehead poměrně výrazně zmiňuje o pozitivním vlivu na společnost. Byl přesvědčen, že bez dobrodružství by nemohla růst, být užitečnou a rychle by zanikla. Také z toho jasně plyne, že chápat tuto filozofii čistě jako individuální nemůžeme. Ostatně komu všemu slouží, ještě v článku zmíním.
Učení dobrodružstvím se objevuje i v literatuře
Předtím než přejdeme na praktickou část, nabereme trochu motivace a síly z historie. Dobrodružství totiž za důležité považovali například i Homér s Platónem. První jmenovaný dokonce na této filozofii postavil i legendu o Odysseovi. Ten jakožto dobrodruh opouští pohodlí domova, civilizace a vše včetně svých milovaných nechává za sebou. Vyráží na cestu do neznáma, naprosto jiným směrem, než v kterém ho brzdila komfortní zóna. Pátrá po fyzických i geografických hranicích civilizace. Nechybí ani výrazná zmínka o jeho psychickém a mentálním rozvoji. Tu můžeme pro účel článku brát jako zásadní.
Právě ono vědomí toho, že se nacházíme mimo něco, co známe, z velké části tvoří pocit, který nazýváme dobrodružstvím. Chápete-li tak dobrodružství jako něco, co číhá někde venku, máte naprostou pravdu. Doma totiž dobrodružství jako takové zažít nelze. Respektive jeho pozitivní vlivy nejsou v tomto ohledu patrné a zaznamenatelné.
Na druhou stranu kdo se vydá vstříc dobrodružství a bude ochoten ztratit aktuální pohodlí, dojde s největší pravděpodobností k úspěchu. Lidé, kteří si tuto filozofii osvojili, na sobě již v začátcích začali pozorovat změny. Bývají pozornější a pečlivější v práci. Umí úkoly plnit s neúměrně větším nasazením. Navíc začínají hledat smysl a hlubší poslání. Zkráceně začnou mít pozitivnější vztah nejen k práci, ale i ke společnosti okolo.
Jak začít s rozvojem?
Za účelem lépe vysvětlit praktickou část této filozofie jsem připravil šťastnou trojici. Jde o jednoduchá tři slova Dobrodružství, Vzdělání a Outdoor. Reprezentují hranice této filozofie a ukazují její rozsah.
Začněme úplně na špici slovem Outdoor. Reprezentuje jednoduše lokaci, kde se děj odehrává. Schválně v tomto ohledu používám anglický výraz – lépe definuje myšlenku. Jde totiž primárně o místo, které se nachází mimo naši pohodlnost. Chápeme jej jakožto základní kámen celé filozofie.
Dobrodružství reprezentuje zážitek, který má přinést jedinci novou zkušenost. Nejdůležitější je v tomto ohledu nejistý výsledek, přes který se do akce pouští. Nejčastěji jde o cokoli nového nebo novou zkušenost s něčím známým. Objevuje se ale také i jako reakce na neočekávanou výzvu. Dosáhnout lze i kreativitou. Hojně se v tomto ohledu zmiňuje psaní básní, písní nebo knih.
Třetím parametrem je samotné Vzdělání. Jde o proces intelektuálního, morálního a sociálního růstu. Za cíl si klade pořízení znalostí, dovedností a hlavně zkušeností. Obsahuje také nejdůležitější aspekty potřebné k rozvoji a funkci celé filozofie – disciplínu tréninku a učení dovedností.
Nyní už je čas přejít přímo k praktickému využití. Rozděleno bude do tří sekcí – Já, My a Prostředí. Každá ze sekcí bude obsahovat vše, co k pochopení a užití budete potřebovat. Zmíním, že cílem je pochytit všechny a nejen pouze jednu nebo dvě ze tří. Takto by totiž učení dobrodružstvím nefungovalo.
Já
Uvědoměním si vlastního já se člověk stane nesobeckým… To je snad největší záhada.
– The Maitreamu Upanisad –
Nejnáročnější část ze všech tří. Sebe samého hledá každý z nás. Někteří se najdou, někteří nikoli. Myšlenka v tomto ohledu spadá zejména na individualismus. Plánují se a plní individuální cíle a člověk se učí co nejvíce o sobě samém.
Pro zlepšení ve vztahu k sobě začněte:
- rozvíjet sebepoznání
- rozvíjet sebevědomí
- rozvíjet sebekázeň
- rozvíjet sebeúctu
- rozvíjet své fyzické schopnosti
- rozvíjet své dovednosti
- snahu o dosažení vaší představy úspěchu
- přijímat odpovědnost
- přijímat vedení druhých
- ostřit vnímání všemi smysly
Učení se nejčastěji provádí experimentálním způsobem. Sází se tak na zkušenosti, případně se tvoří nové. Z jedné stránky věci jde jednoznačně o nejlepší způsob učení, jehož rychlost a kvalita takřka nemá žádnou konkurenci. Na druhou stranu všechny zkušenosti vždy nemusí být dobré a mohou se i vymstít. Pamatujte proto následující:
Důvěra v to, že opravdové učení přichází vždy ze zkušenosti, neznamená, že všechny zkušenosti jsou opravdu naučné.
– John Dewey –
My
Žádný muž není ostrovem; každý muž je součástí kontinentu.
– John Donne –
Učení dobrodružstvím je výrazně postaveno na společnosti. Od ostatních se učíme a přebíráme ony poznatky a zkušenosti, které nás posouvají dál. Jediným problémem zůstávají jedinci, kteří ze společnosti čerpají a nic jí nevrací. Takto vzniká malý rozkol v systému. Nebuďte jím!
Ve vztahu k lidem okolo začněte:
- hodnotit váš společný pokrok
- sdílet vedení
- koordinovat své činnosti
- identifikovat a využívat všech zdrojů
- zastupovat skupinu
- efektivně komunikovat
- identifikovat osobní vlastnosti a potřeby členů skupiny
- poskytovat poradenství jednotlivcům
- pomáhat ostatním učit se a růst
- jít příkladem
Většina lidí stráví svůj život učením se, jak se učit ve skupinách. Vážně? Tohle je přesně příklad, pro který jsem na začátku článku použil slovo odjakživa. Tyto schopnosti totiž máme vrozené. Spoluprací, které se někteří léta snaží přijít na kloub, jsme se naučili mluvit, chodit a v neposlední řadě i žít. To je důležité si uvědomit. Nepřemýšlejte, zda to umíte. Vím jistě, že umíte.
Prostředí
Nikdy nebudeme plně rozumět přírodě (nebo sobě) a už vůbec ji respektovat, dokud se neodprostíme od představy použitelnosti divočiny.
– John Fowley –
Třetím a posledním faktorem potřebným k ovládnutí filozofie učení dobrodružstvím je příroda okolo nás. Právě ona nám totiž dává možnost nejen tuto filozofii v praxi aplikovat. Ve valné většině se dobrodružství odehrává právě v jejím lůnu. Je třeba ji respektovat a ochraňovat.
Ve vztahu k přírodě začněte:
- rozvíjet svou spřízněnost s přírodním prostředím
- cenit si přírodní krásy
- pozorovat a detailně i se zapojením emocí popisovat bezprostřední okolí
- vysvětlovat přírodní jevy včetně počasí
- interpretovat vývoj prostředí
- akceptovat význam ochrany
- stimulovat svou představivost
Jakmile ovládnete všechny tři sekce, budete velice blízko od objevu příjemných benefitů. Filozofie učení dobrodružstvím jich skrývá nespočet a stejně jako samo dobrodružství i ona čistě závisí na vaší osobě. Vliv se tak může lišit. Pokaždé ale počítejte s tím, že se s praktikováním mění pohled na svět, zvyšuje sebevědomí a pravděpodobně i předsvědčení nezůstanou tytéž, co bývala.
Hladký průběh závisí i na:
-
- správné specifikaci dobrodružně-vzdělávacího programu
- užití tohoto procesu přesně dle potřeb jedince
Závěrem ještě přijměte krátkou citaci z knihy “Listy Trávy” od Walta Whitmana:
Je pro vás 1000 akrů mnoho? Je pro vás Země mnoho?
Učili jste se opravdu dlouho, abyste se naučili číst?
Cítili jste se hrdí, když jste pochopili význam básně?
Na jakou filozofii nedáte dopustit vy? Věnujete se přes ni osobnímu rozvoji?
