Žít hekticky je škodlivé a není to dobré pro mysl, tělo, duši ani pro vaši rodinu a přátele. V danou chvíli se shon může zdát jako jediný způsob, jak dosáhnout určitých cílů, které jste si stanovili ve svém osobním, podnikatelském nebo profesním životě. Dlouhodobý účinek však může být škodlivý. Život v neustálém spěchu může mít na člověka špatný dopad a je jen otázkou času, kdy se začnou projevovat negativní účinky. Navzdory tomu, co si myslíme, nejsme napájeni bateriemi jako energetický králíček. Musíme si umět odpočinout a dobít energii. Ideálně také i na pracovišti. Pojďme se podívat, jak vytvořit na pracovišti uvolněnou atmosféru.
Neničte své zaměstnance
Podle CNBC pracují investiční bankéři Goldman Sachs běžně 100 hodin týdně a stěžují si na nerealistické požadavky svých vedoucích. Toto pracovní zatížení ovlivňuje duševní a fyzické zdraví týmu Goldman Sachs a vytváří problém nedostatečných výkonů. Studie z University of Central Florida dospěly k závěru, že „spánek je nezbytný pro majitele podnikání směřujícím k úspěchu a zisku.“ Dále uvádí, že „spánek hraje zásadní roli nejen při identifikaci dobrého obchodního nápadu, ale také při jeho hodnocení a provedení.“
Není to jen Goldman Sachs. I leader Elon Musk se podělil o své názory na to, jak vypadá úspěšný pracovní týden, a je ve stejném časovém rozmezí, co se týče počtu odpracovaných hodin týdně. Tento přístup neustálého prosazování a snaha vynutit si vyšší produktivitu není autentickým vedením a má tendenci produktivitu snižovat. Je to nejrychlejší způsob, jak ztratit klíčové pracovníky a vybudovat nezdravou atmosféru na pracovišti.
Podívejte se na naše 3 chytré způsoby, jak se odklonit od této kultury spěchu a jak vytvořit na pracovišti přijatelnější atmosféru.
Nezapojujte se do oslavování kultury vyhoření
Leadeři a influenceři musí začít přebírat odpovědnost za svou roli v tendenci k neustálemu shonu a spěchu, protože toto smýšlení bezpochyby směřuje k syndromu vyhoření. Arianna Huffington to nejlépe popisuje ve své zprávě o osudové noci, která u ní zapříčinila změnu ve vnímání tohoto problému, „po mém zhroucení z nedostatku spánku a vyčerpání v roce 2007 jsem se začala intenzivněji zajímat o souvislost mezi psychickou pohodou a výkonem. A když jsem poté po celém světě přednášela o svých zkušenostech, všimla jsem si dvou věcí: Zaprvé toho, že čelíme epidemii stresu a syndromu vyhoření. A za druhé, že lidé si hluboce přejí změnit způsob, jakým pracují a žijí… “
Vedoucí pracovníci v organizacích by měli jít příkladem na pracovišti. Začíná to úmyslem a změnou v obyčejných věcech, například plánování schůzek. Vyhněte se plánování pracovních schůzek na konci směny. Může se stát, že bude potřeba udělat výjimku, ale nemělo by to být normou. Leadeři by měli také respektovat polední hodinu. Měli by si bez výčitek brát dovolenou a podporovat, aby tak činili i zaměstnanci, zejména v důsledku současné pandemie. I když se jedná jen o pobyt doma, pauza v zájmu duševního zdraví je prospěšná pro všechny. Pokud je v tom jako leader podpoříte, zaměstnanci se méně pravděpodobně budou cítit provinile za to, že si vzali den dovolené. Pokud je to možné, podporujte, aby byly vytvořeny časové bloky, kdy nelze naplánovat schůzky, aby zaměstnanci mohli dokončit svoji práci a necítili tlak pracovat přesčasy, aby to stihli.
„Vyhoření je stav, který nastane, když se snažíme vyhýbat lidství příliš dlouhou dobu.“ – Michael Gungor
Leader upřednostňuje to, co je důležité
Není možné, aby byl jakýkoliv člověk produktivní nebo dosáhl svého optimálního výkonu v pracovním prostředím s neustálým nátlakem a shonem. Nejen, že je to neudržitelné, ani to nikomu neprospěje. Nátlak ovlivňuje naše soustředění a produktivitu, takže je lepší, když leadeři stanoví priority podle toho, co je prospěšné pro jejich tým.
Když jsou tvořeny roční strategické plány organizace, je důležité, aby se jimi týmy řídily, což usnadňuje stanovení priorit při práci a odmítání projektů, které nejsou v souladu s tímto plánem; zároveň se tímto odstraní potřeba hrdinství týmů nebo jednotlivců. Žádný leader ani zaměstnanec by neměl mít pocit, že by měli být připraveni pracovat 24/7. Nedostatek spánku, cvičení nebo zdravého stravování vede pouze ke špatným volbám a rozhodnutím při práci.
Otevřete své dveře
Zaměstnanci by neměli mít pocit, že jsou posuzováni podle hodin, které věnují práci; proto by to nemělo ovlivňovat hodnocení jejich výkonu. Pokud zaměstnanci uvidí, že vy samotný pracujete na projektu přesčas, budou se řídit vaším příkladem. Možná to není váš záměr, ale je to výsledek vašeho chování. Místo toho zaměstnancům umožněte, aby s vámi mohli kdykoli mluvit, což je nejdůležitější v době, kdy pociťují stres z práce. Pravdou je, že podobný přístup bohužel na mnoha pracovištích není normou, může však být velmi prospěšný. Zaměstnanci by se neměli obávat negativní reakce při žádosti o pomoc. A vy jako leader byste jim pracovní prostředí, ve kterém toto bude možné, měli vytvořit.
ČTĚTĚ TAKÉ: Správné chování na pracovišti aneb vizitka skvělého šéfa
