Víte, jak zaručeně zlepšit den lidem okolo vás? Stačí úplně jednoduchá slušnost. Základy, které nás učili ve školce, mají mnohem větší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Otevřete dveře příležitostem.
Inspirace pro tento článek pochází z běžného života v Anglii. Dnes to nebude o teorii, dnes to bude o běžném životě každého z nás. Jak jej může i nevyžádaná slušnost změnit k lepšímu?
Kde slušnost pomůže?
Všude. Už dříve jsem se rozepsal na téma pozitivity, negativita vás přece nikam nedostane. Ačkoli se na první pohled nemusí podobnost mezi těmito tématy jevit, společného mají opravdu spoustu. Asi nemusím říkat, že optimista bývá z pravidla ke svému okolí slušnější než pesimista. Dobré chování a úsměv vás pak mohou dostat na místo, o kterém dlouho sníte. Opravdu.
Rozhoduje přístup
Mnoho lidí není schopno ani slušně poděkovat za poskytnuté služby. Vážně, tohle jsem si z prstu nevycucal. Potkávám stále více a více lidí, kteří nejen nepoprosí, nepoděkují, ale často ani nepozdraví. Jejich výraz při tomto chování nemohu vystát. Je to pravděpodobně nastavením mysli. Vždy, když se jich zeptám, proč neukazují ani špetku respektu na veřejnosti, odvětí stejně: „Je to jejich práce, já taky pracuju a nikdo mi neděkuje.” Když tohle slyším, upřímně nevím co odpovědět. Nebo snad ano?
Možná jde jen o můj subjektivní názor. Pokud kvůli tomu, že nejste v práci chváleni, nechválíte ani ostatní, nemyslím si, že se někam posunete. Přijde mi to jako bludný kruh z Malého Prince, ne? Pokud ale dokážete přemoci pachuť, která se ve vás v práci nahromadí a pochválit ostatní, můžete z něj jednou pro vždy vyskočit. Nemusí vám být dobře, nemusíte zrovna prožívat nejlepší časy, ale pokud někoho pochválíte, upřímně mu poděkujete a ukážete slušným pozdravem i kus respektu, stane se z vás neskutečná osobnost. Pamatujte:
„Velikost člověka poznáme podle problémů, kterým je schopen čelit.”
Navíc vás bude hřát pocit, že jste někomu jen tak zlepšili den. Na první pohled se to nemusí zdát, ale když prodavačka odbaví desítky zákazníků a nikdo nic ani necekne, jak se má asi cítit. Pokud ale přijdete, sebevědomě pozdravíte, vyměníte si úsměv a poděkujete, okamžitě si vás zafixuje. Stejně tak i lidi okolo vás. Tohle chování by mělo být základem, tak snad se k tomu zase časem dopracujeme…
Jak se cítíte v přítomnosti slušného člověka? Kolik lidí vám za poslední týden upřímně poděkovalo? Nezapomeňte se vyjádřit v komentářích.
