Osobní rozvoj by měl být součástí života každého z nás. Ovlivňuje naše soukromí, práci, okruh přátel a koníčky. Posun kupředu je impulsem pro řadu změn v našem každodenním životě. Ale co když se osobnímu rozvoji věnovat nechceme? A co když naopak chceme? Jak může náš život vypadat?
Osobní rozvoj není parketa každého z nás
Osobně potvrzuji, že jakmile se nám osobní rozvoj vryje pod kůži, už se ho nezbavíme. Chceme se zlepšovat, učit se novým dovednostem, poznávat sami sebe a vědět víc. Být lepší jedinečný člověk.
Když jsme zamrzlí
Existuje řada lidí, kteří pojem osobní rozvoj ve svém slovníku zkrátka nemají. A není to dobře ani špatně. Každý jsme nějaký a žijeme různě. Zpravidla se však tito lidé potýkají se stále stejnými potížemi. Když se jich zeptáte, jak žili před dvaceti lety, odpovědí vám, že stejně. Nic se pro ně nezměnilo. To může vést k životnímu nepohodlí. Časem se i tito lidé dostanou k vnitřnímu posunu. Anebo ne.
Život ve smyčce
Jak já říkám, tito lidé žijí ve smyčce. Tím, že vnitřně netouží po změně nebo nemají odvahu, energii či chuť se posunout dál, ovlivňují je stále stejné aspekty. Bohužel se pak potýkáme právě s negativitou a určitým zanevřením na život. Faktem ale zůstává, že všechno, co se nám děje, je naše vina. Nebo zásluha. Záleží, jak se k událostem stavíme.
Stejní lidé
Lidé se v našem životě střídají. Je to přirozené. Potkáme se, předáme si životní zkušenosti, energii, získáme nějaké dovednosti a dotyční zase odcházejí. A pak tu jsou lidé, kterým je souzeno zůstat v našem životě po mnoho let. Je to rodina a nejlepší přátelé. Pokud se však nemění naši známí, zjevně se nikam neposouváme. Potkávat dvacet let stále ty samé lidi není vždy dobré.
Stejná témata
Neučíme se ničemu novému? Nezajímají nás nové koníčky nebo nová témata? Nezjišťujeme si více informací? Pravděpodobně žijeme v komfortní zóně. Vyhovuje nám, že víme aspoň něco a na tom stavíme svůj život. Ale co kdybychom toho věděli mnohem víc? Nemohl by náš život vypadat úplně jinak?
Stejné problémy
Sousedi zase v neděli sekali trávník. Nepřípustné! Moje neteř je pořád lepší ve hře na flétnu, než náš Kubík. Hrůza! A pan Novák má zase nové auto a bazén a své ženě koupil psa! Zloděj je to! Opravdu je toto naše každodenní náplň volného času nebo konverzace? To není moc seberozvojové, co myslíte, pánové? Soustřeďme se na své koníčky a na sebe samé. Během několika dnů můžeme být úplně novým člověkem.
Když je osobní rozvoj náš denní chléb
Nyní se podíváme, jak náš život může vypadat, pokud je nám osobní rozvoj vlastní. Komfortní zóna, naše vlastní bublina, je skvělé místo. Pohodlné. Nemusíme se ničeho obávat. Ale jsme hrozně omezení. Oproti tomu osobní rozvoj nás dostane z komfortní zóny do míst, kde jsme nikdy dřív nebyli – a to je dobře.
- Naučíme se přijímat řadu situací s chladnou hlavou.
- Budeme více osobití.
- Jen tak něco nás nerozhodí.
- Každou změnu uvítáme s otevřenou náručí.
- Přestaneme se obávat cizích lidí.
- Začneme důvěřovat životu.
- Pochopíme, že můžeme mít cokoli chceme, pokud pro to dost uděláme.
- Už se netrápíme kvůli názorům jiných lidí.
- Naopak dokážeme ocenit lidi okolo sebe.
- Zbavíme se řady předsudků.
- Jsme svobodnější.
- Nové možnosti = nový život
S osobním rozvojem získáváme otevřenější mysl. Nebojíme se a věříme sami sobě. S tím přichází i řada pracovních příležitostí a změn v životě. Dost často tak řešíme stěhování, změnu práce a lidé v našem životě se mění. Je to přirozené, protože se změnou v naší hlavě se mění i naše priority a hodnoty.
A co vy, pánové? Žijete život s osobním rozvojem v srdci, nebo si raději potrpíte na svou osobní bublinu a komfortní zónu?
