Sny se zdají každému z nás, a to téměř každou noc. Někdy si je pamatujeme, jindy nikoliv. Některé z nich v nás zanechají silné emoce i pocity ještě dlouho po probuzení a výjimkou nejsou ani noční můry a s nimi spojený velký strach a úzkost. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, zda mají sny skutečně nějaký význam, nebo se jedná pouze o vzpomínky a myšlenky, které produkuje podvědomí?
Proč sníme?
Spánek člověka je rozdělen do několika fází. Tou první je REM fáze a druhou NON-REM fáze. Zatímco v druhé zmíněné fázi spánkového cyklu je člověk obvykle ve spánku lehčím nebo velmi hlubokém, REM fáze se vyznačuje velkou mozkovou činností, rychlými pohyby očí, a hlavně tím, že se v této chvíli zdá nejvíce snů během celé noci. Ty se zdají i jindy, nicméně pamatovat si je můžeme pouze tehdy, pokud proběhnou ve fázi REM.
Proč ke snění dochází není dodnes zcela jisté. Teorií je hned několik. Někteří odborníci se přiklánějí ke skutečnosti, že sny pomáhají relaxovat a odpočívat. Jiní zase věří, že sny jsou spojeny s činnostmi a myšlenkami (byť jen podvědomými) ze dne. Díky snům se pak utřídí, člověk se lépe vyrovná se vzniklým stresem a ujasní si pocity z předchozího dne. K možnosti, že sny představují jakousi kompenzaci pocitů nebo věcí, které nám v životě chybí, se zase přiklání mnoho psychologů.
Mezi teorii, která patří k těm nejpravděpodobnějším, patří to, že sny slouží k upevňování paměti. Asi se vám někdy stalo, že se vám zdál sen o tom, jak jste letmo viděli na internetu nějaký článek, o něčem, co vás zaujalo při jízdě do práce, nebo třeba o tom, jak jste procházeli uličkami supermarketu při nakupování. Tyto útržky se údajně objevují právě z důvodu, že si mozek třídí během spánku vzpomínky.
Sny a podvědomí
Co si však všiml asi každý z nás i bez zdlouhavého vědeckého bádání je to, že ve snech jakýmsi způsobem zpracováváme podvědomě vnímané skutečnosti. Toho si všiml také velice známý psycholog Sigmund Freud, který dokonce na toto téma napsal knihu „Výklad snů“. Ve snech se mohou promítat skrytá přání a touhy nebo myšlenky, na které se vaše vědomí přes den příliš nezaměřilo. Během noci se také objevuje stav, kdy jakoby řešíme své problémy i ve snech, zatímco spíme. Naše podvědomí se totiž snaží problému co nejdříve setřepat, aby byla mysl opět klidná.
Výklad jako důležitá součást psychoterapie
Na základě Freudových domněnek a zjištění se k určitému výkladu snů přiklánějí také psychologové při sezením se svými pacienty. Obsah jejich snění totiž může o psychickém stavu mnoho prozradit. „Běžní smrtelníci“ si s tím hlavu nelámou, ale pro psychologa může být i ten nejšílenější sen něčím, z čeho při psychoterapii vycházet. Freud ve své knize uvádí, že sny jsou výsledkem potlačování různých emocí, které se ve spánku derou na povrch. Pokud se vám neustále dokola zdají stejné sny, které ve vás vzbuzují neurčité emoce, můžete se o nich zkusit poradit právě u psychologa.
Snění a nespavost
Sny mohou úzce souviset s nespavostí. Pokud se jedná o příjemné situace, můžeme klidně prosnít celou noc, a ráno se vzbudit naprosto svěží. Horší jsou noční můry, děsy nebo spánková paralýza. V těchto případech dochází často k vyděšení a náhlému vytržení ze spánku. Kvůli špatnému snu může být následné usínání velký problém.
Dostanete-li se až do fáze, kdy spánek záměrně oddalujete, abyste se nočním můrám vyhnuli, můžete se dopracovat až k poruchám spánku a chronické únavě. Nespavost způsobenou tímto problémem lze řešit opět s psychologem, který pomůže s objasněním příčiny výskytu špatných snů, nebo například s lékařem a spánkovou laboratoří.
